David Komárek se ve světě závodních speciálů pohybuje již dvě desítky let. Za tu dobu závodil s celou řadou rychlých a zajímavých závodních vozů, které navíc vesměs se svými šikovnými mechaniky i sám postavil. Nyní se stal i vrchařským „bafuňářem“ , ale především, kromě jiného a kromě vozů pro týmové kolegy a zákazníky, má pro sebe připraveny hned dva atraktivní závodní vozy.
A jeden z nich, to na českých závodech do vrchu ještě nebylo ……..
Davide, jak dlouho se vlastně již pohybujes v motorsportu?
No letí to. Je to právě 20 let……. Můj první start v MČR a to v závodech do vrchu byl v dubnu 2000. Startoval jsem s BMW M3 ve skupině N. Byl to vlastně náhradní program a takové nouzové řešení. Původně jsme si nechali postavit Hondu Civic 1,6 také do eNka, ale jak to někdy stane, vzal jsem ji 2x přes střechu hned na druhém testu. Takže plány se operativně změnily.
Civic potřeboval novou kastli a nakonec s ním pak můj táta odjel sezonu závodů do vrchu.
Co Tě k závodění přivedlo a s jakým vozem jsi začínal?
No začal jsem s BMW a celkem si i zazávodil, vyzkoušel jsem vlastně poprvé v životě zadní náhon. Nějaké slušné výsledky taky byly. Ale celkem rychle jsem pochopil, že aby byl člověk úspěšný, musí si vše nachystat sám. Navíc jsem byl za dojnou krávu, ale beru to jako nováčkovskou daň motorsportu. Tím si prošli všichni, kdo neměli tátu závodníka. Dnes už je ale situace jiná. Pronájmy závodních aut jsou díky konkurenci velmi dobrou alternativou. Je k dispozici špičková technika. Tehdy to ale tak nebylo.
Po skončení kopcové sezony v roce 2000 jsme vzali Civika a bleskem ho přeskládali na rallyovku. První start byla domácí Horácká rally. Jel jsem se Zdeňkem Roupcem. Doteď vůbec nechápu, jak jsme se dostali do cíle první erzety. Byla to dost divočina. Vůbec jsem nejel podle rozpisu a o rally obecně věděl prd. No a taky hned na další erzetě jsme v Bransouzích (asi 6 km od Okříšek) na čelovku trefili stodolu a urazili kolo.
Další soutěž byla Valašská rally, včetně klasické Pinduli. Tam jsme vyhráli třídu. Samozřejmě jsme měli kliku. Domácí borci to měli naučené jako spartakiádu, letěli kudlu, ale každý udělal nějakou tu chybičku a nám to spadlo do klína. Ale ve třídě nás startovalo snad 12 aut a nebylo to, kdo dojede, vyhraje…
Kdy přišly prrvní úspěchy ?
Asi hned první rok. Nebylo na co čekat. Nikdy jsem se rychlosti nebál :-))
No a postupem času jsi k závoděním zlákal tátu. Takže táta pak kráčel ve šlépějcích syna ?.-)
Jasný. Doma zůstalo nachystané auto, tak ho táta dostal a jel. A vlastně to tak bylo dalších 6 let. Táta vystřídal toho Civika, BMW M3 sk. A, jezdil Evo 5 myšáka v eNku, pak už 500 koňového a nakonec tovární Ačko Evo 6.
Měli jste oba stejné nebo jen podobné vozy ?
Různé, stejné, podobné. Když jsme ale jeli spolu ve třídě, tak obě auta byla stejná. Táta sice jezdil pro radost, ale v roce 2005 titul ve skupině M (dnešní E1) získal s velkým přehledem..
V začátcích jsi vlastně i střídal vrchy a rallye….?
Ano 2000-2006 jsme odjeli asi 60 velkých rally a rallysprintů. No a kopce spočítat asi už ani nepůjde…
No a kromě toho jste startovali i třeba na okruhovém Epilogu v Brně….
To byla taková změna, abychom se nenudili a zkusili něco jiného. Okruhy tedy ano, ale jen vytrvalostní. První závod byl s M3, další rok dokonce s Myšákem (přežil 6hodin Epilog), pak nějaké závody s Radicalem a s Pragou.
Vzpomínáš si ještě na nějaké perličky z tohoto závodu ? Třeba jak jste dojížděli závod bez světel …. ?
Jasný. To nejde zapomenout. V roce 2002 jsme jeli Epilog 6ti hodinovku. Před závodem jsme nechali zrepasovat alternátory. Jak jsem už říkal, neponecháváme nic náhodě. No takže první altík umřel po 2 hodinách, druhý po dalších 2 a do cíle jsme jeli 2 hodiny pouze na baterky. Ty jsme měnili každých asi 30 minut. Výsledek nula. Ale byla to sranda.
Poslední hodina se jela za úplné tmy a dodnes slyším Romana Vacla z KT motorsport, který jel s Peugeotem: „Jedu si takhle sám celou cílovku, nikde nikdo a najednou 3 metry za mnou světla. Leknu se, že málem nabourám… Projedu cílovou zatáčku a za mnou zase nikdo….“
A takto se to opakovalo 30 minut… Táta jel ( pozn. red.: s mnohem silnějším vozem) za Romanem a prostě šetřil na rovinkách baterky :-))))
Pak jste ale okruhy zřejmě opustili.?
Ano i ne. Okruhy nejsou špatné, ale nešlo jezdit všechno.
Nejvíce Tě tedy zaujaly závody do vrchu ?
Ano, u toho jsme zůstali a asi ještě nějaký čas zůstaneme. Je to pro nás srdcová záležitost. Navíc jsem se stal i bafuňářem a jsem v kopcové komisi Autoklubu ČR. Snažím se , aby ty naše kopce pokud možno měly úroveň a jezdci se na závody těšili.
A které trati máš nejraději ?
Mám rád všechny tratě. Ale spíš to rozděluji na ty, které neumím zajet. A to je třeba Ecce homo. Mám tam nějaké slušné výsledky, ale nikdy se mě to nepovedlo tak, jak bych chtěl…
Před pár lety jsi získal dokonce nějaké tituly mistra republiky….
Absolutní tituly v MČR do vrchu mám 3 v řadě za sebou. Všechny samozřejmě s plackou.
No a pak jsi vlastně vybudoval jeden z největších tuzemských vrchařských týmů.
KOMVET racing. Jak jsem říkal na začátku, základ úspěchu je vše si postavit sám. Je to složitá cesta. Finančně náročnější. Jsou potřeba perfektní lidé v teamu. Špičkoví mechanici. Bez toho není šance na úspěch. Dokázali jsme se tedy dostat do stádia, že v podstatě nejsme na nikom závislí. Nikdy se mě totiž nechtělo jít do „kšeftu“ a koupit si hotové závodní auto. Sice jsme koupili placky Norma, ale hlavně proto, že jsem chtěl změnu.
12 let jsem závodil s autama se střechou, ale ty už nešlo výsledkově posunout dál. Začalo to v roce 2003, kdy jsme měli první „monstra“ 500 koňové eva, pak jsme postavili Colta Evo, Eclipse Evo, samé úspěšné projekty. Vítězná auta.
Jenže na absolutní titul mohou pomýšlet jen formule a placky. Prvně jsme koupili , na zkoušku, velkou Normu M20F s 3 litrovým motorem a pak na rok 2014 do nové Normy M20FC, jako vůbec první v Evropě , jsme postavili turbomotor 1700 ccm. A ono to fungovalo a funguje dodnes v různých variantách a nejen v plackách, ale i v autokrosových bugynách.
Navíc jsi závodění spojil s byznysem a patříš mezi vyhlášené i vyhledávané ladiče… Kolik máte zákazníků…… A jak to vůbec všechno stíháte ?
Ano , tím, že jsme byli od začátku úspěšní a ukázali, co umíme, mohli jsme naše služby nabídnou jak jiným závodním teamům, tak normálně majitelům sériovek, co chtěli upravit nebo opravit auto. Tak se z KOMVET racing stal asi největší úpravce vozů Mitsubishi Evo, Subaru Sti a ted i Ford Focus RS široko daleko.
Někdy od roku 2002 také pronajímáme závodní auta. Náš TOP zákazník je Marek Rybníček. Ten u nás vystřídal všechny evoluce myšáků, 700ps Forda Fiestu a loni jel naším dalším projektem, MC F1 Evo. 600 koňová placka, ale se střechou. Vždy získal titul. Takže je to 13 let úspěšné spolupráce.
Nějaký volný čas Ti asi ještě zbývá, protože jste v zimním období pravidelně startovali na závodech v Sosnové…..?
Ano, Sosnová byla super zpestření zimní pauzy. Výborný trénink a zábava.
Sice jsi to bral asi především jako zábavu, ale i s docela starým vozem jsi byl poměrně úspěšný ……?
No nevím, jestli se letošní ročník ARS vůbec dojede, ale vypadá to, že jsem to s 22 let starou Evo 5kou vyhrál absolutně. Určitě ale toto nebyl cíl nebo abych si honil ego. Potřeboval jsem spíš, aby se naše teamová juniorka Kristýna Fillová naučila ovládat Evo i na jiných površích, než jsou čisté kopce. Klouzavá Sosnová v konkurenci 10-12 aut byla krutá a neodpouštěla chyby. A toto byla pro ni rozhodně výborná příprava na sezonu. Hodně borců z ní mělo těžkou hlavu. Myslím, že se jí bude letos (jestli se pojede) 600 koňové Evo řídit mnohem lépe, než loni.
Jak probíhají Tvé přípravy na nadcházející, bohužel neustále odkládanou sezónu 2020 ? Co fyzička ?
Běhám pořád , co to jde a na co mám čas. Letos teda za 3,5 měsíce mám jen necelých 500km. Jenže největší problém je, že trpím vážnou chorobou. Když totiž otevřu dveře ledničky, přiberu kilo ….… a ani to běhání na to úplně nezabírá : -))
Kolik vozů pojede v týmu ? Pokud se tedy vůbec bude závodit ….
Předpokládám že nám pojedou 4 naše vlastní auta. Plus minimálně 25 motorů po celé Evropě ve všech možných disciplínách…… Pokud se pojede, no……..
Technika již je v zásadě připravena nebo se čeká, až jak vše dopadne?
Na technice se pracuje pořád. Někdy je i něco zlé pro něco dobré. Díky tomu, že se nezávodí, stihneme nachystat i nové auto pro mě.
Prozradíš již svůj letošní, či budoucí závodní stroj, nebo to ještě necháme utajené a na později ?
Pro mě osobně stavíme 2 auta. Jedno bude kopcové. Takové , jaké nikdo nikdy na kopce nepřivezl. V podstatě úplný nesmysl. Ale je to krásné, vzácné, supermoderní, neskutečně technicky dokonalé a taky to bude strašně rychlé. Určitě na rovinkách. V zatáčkách se teprve uvidí :-)))
Plánuji mimo jiné návrat do rally v kategorii Proto. Bude to Ford Fiesta s technikou z Eva 9 R4. Malé, lehké, mrštné a rozhodně silné auto. Cíle mám jasné. Hlavně si dobře zazávodit. Pojedu jen nějaké pěkné závody, žádný stres, ale když se ten nový Ford bude někomu bude líbit, mám v plánu ho i pronajmout.
Každopádně bych chtěl všem popřát hodně zdraví. A těším se až se uvidíme na závodech.
Díky za myslím moc zajímavý rozhovor :-)))
No, a co má David připraveného za specialitku, to holt prozradíme až za pár týdnů, možná měsíců. Až před rozjetím sezóny. A snad fandové ( i soupeři) rychlý stroj letos uvidí na vlastní oči….. A taky uslyší! Protože to bude rachot. Uvidíme, zda a kdy se sezóna 2020 rozjede….
Zdroj : www.motormix.cz – Pavel Jelínek . Foto Jiří Navrkal – Motor Vysočiny
Fotogalerie z úspěšné 20. letého účinkování Davida Komárka na scéně českého motorsportu, ve které startoval v několika disciplínách a vystřídal velké množství sportovního náčiní.