Historie rychlostních závodů motocyklů a automobilů v Třebíči – 3. část

V říjnu letošního roku uplyne padesát osm roků od uspořádání posledního závodu silničních motocyklů a automobilů v Třebíči. Ten se jel jako Mistrovství Moravy  2. října 1960. Tato vzpomínka je věnována všem činovníkům, jezdcům a divákům, kteří se přičinili  o krátkou byť bohatou historii tohoto závodu. Na startu jednotlivých závodů se sešla vždy početné pole jezdců, mezi nimiž nechyběli naši přední jezdci.  Naše ohlédnutí zakončíme shrnutím ročníků 1958 až po poslední závod v roce 1960.

ROK 1958

Rekordní  návštěva (téměř 15 tisíc diváků) se kolem okruhu sešla 18. května 1958, kdy se jel II. ročník Horáckého okruhu.  Byl to bezesporu nejlépe obsazený závod celé historie. Na startu byli téměř  všichni naši špičkoví jezdci včetně  továren Jawa a ČZ. Jednalo se  i účastníky závodů mistrovství světa silničních motocyklů. Prvenství v nové objemové třídě do 125 ccm vybojoval mistr sportu Václav Parus, za ním na druhém místě dojel Jaroslav Žípek ze Strakonic a stupně vítězů doplnil na třetím místě Oldřich Fišer z Ústí nad Labem, všichni  na ČZ 125 OHC. Závod s plným počtem kol dokončili na čtvrtém místě další ústecký jezdec Václav Süssmilch, pátý Bohumil Řezníček ze Šumperku a šestý Jaroslav Kamarád z Plzně. Stopětasedmdesátky vyhrál způsobem start – cíl, Jiří Beneš, druhý dojel stejným způsobem Karel Bojer a podruhé skončil v jednom dni třetí, Oldřich Fišer. Čtvrý skončil po strhujícím závěru velkomeziříčský Jaroslav Kaštan, pátý byl Josef Sloup z Plzně a šestý František Fert z Brna. Startovali také dva domácí jezdci, sedmý s plným počtem kol dojel Bohumír Kratochvíl a s jedním kolem ztráty byl na desátém místě klasifikován František Votoupal. Všichni jezdci startovali z motocykly ČZ 175. Raketový strart měl ve dvěstěpasátkách Pavel Slavíček na Jawě 250 OHC. Dostal se do čela, ale postupně se začal z důvodu problémů s chlazením motoru propadat až na sedmé místo, z kterého dvě kola před cílem musel odstoupit. V pátém kole předjel v té době vedoucího Jana Viktorina z Brna (Jawa 250-S), mistr sportu a tovární jezdec pražské Jawy, Gustav Havel a nikým neohrožován si dojel pro vítězství. Druhý skončil Viktorin, třetí byl Václav Valtera na ČZ 250 OHC. Čtvrté místo patřilo Adolfu Gorusovi z Opavy, pátý dojel Tomáš Smatlánek z Trenčína (oba ČZ 250)  a šestý Václav Kukla z Karlových Varů na Jawě 250. Vyvrcholením dne byl závod o Cenu Vysočiny, který byl vypsán pro nejsilnější objemovou třídu do 350 ccm. Na startovní rošt se postavila osmnáctka jezdců z nichž třináct vidělo šachovnicový prapor v cíli závodu. Hned od startu šla do čela trojice jezdců na továrních motocyklech Jawa 350, v pořadí z.m.s. František Šťastný, m. s. Miroslav Čada a m.s. František Helikar – všichni z Prahy. Šťastný jezdil zcela suveréně, o druhém a třetím místě se rozhodlo až v závěrečném kole, kdy Čada předjel Helikara. Čtvrtý skončil František Srna z Pezinoku, pátý  Alexander Deraha z Velkého Meziříčí , šestý  m.s. Jaromír Makovička z Dubí, všichni tři jeli na ČZ 350 a poslední s plným počtem kolem byl klasifikována na sedmém místě brněnský jezdec František Mrázek startující s Jawou 350.

ROK 1959

Třetí Horácký okruh byl na pořadu  24. května 1959 a na startu jednotlivých tříd se již nesešlo tak kvalitní startovní pole jako v předcházejícím roce. Tři objemové třídy motocyklů  doplnil poprvé v historii  závod sportovních a závodních automobilů. V závodě třídy 175 ccm na osm kol si vítězství odvezl do nedalekého Velkého Meziříčí Jaroslav Kaštan. Druhý skončil mladý jezdec z Býchor nedaleko Kolína, Antonín Šváb (ten později přešel na plochou dráhu a  pro Československo

získal ve švédském Nassjö v roce 1970 titul mistra světa na ledové dráze). Na třetím místě se umístil Bohumil Pieš z Městce Králového, který toto pořadí získal až v posledním kole předjetím Františka Sobolíka z Milevska. Pátý byl českobudějovický Jaroslav Cikán. Třebíčský Ladislav Brož skončil na sedmém místě a Ladislav Krčál ze Starče závod po havárii nedokončil. Poprvé na stupně vítězů vystoupil v domácím prostředí  Bohumír Kratochvíl,  startující na stroji ČZ OHC ve třídě do 250 ccm. Vítězství získal Pavel Slavíček na Jawě, druhý byl Kratochvíl po velké bitvě  s Antotnín Posekaným ze Strakonic, oba startovali na strojích ČZ. Pro čtvrté místo si dojel Pavel Sojka z Brna (Jawa), pátý  se ztrátou jednoho kola byl Zdeněk Petrák z Českých Budějovic a šestý  Otto Jičínský z Kolína na Jawě. Písecký Jiří Hlaváč zvítězil v nejsilnější objemové třídě do 350 ccm na motocyklu ČZ-Walter OHC. Na druhém místě skončil Antonín Posekaný ze Strakonic na ČZ a trojici na stupních vítězů doplnil třetí Rajmund Sedláček z Brna na Jawě. Po problémech s motorem svého stroje Jawa-ČZ dokončil na pátém místě domácí Bohumír Kratochvíl. Deset startujících a značná rozličnost ve výkonech vozů, stanovila konečné pořadí již po prvním kole. Prvenství získal na voze vlastní konstrukce nesoucí název Magda, m.s. Jaroslav Vlček z Prahy. Na druhém a třetím místě dojely vozy značky Škoda-Sport, které pilotovali brněnští jezdci,  druhý Karel Cejnar a třetí František Kameš. Čtvrtý  byl  v cíli brněnský vrchní čísník,  Alois Gbelec na voze Aero Minor Sport a pětici nejlepších doplnil Vladimír Hubáček se  Škodou -Sport.

ROK 1960

Stále se zvyšující finanční náklady na pořádání závodů, ale hlavně pak  vysoké požadavky na pořadatele při zabezpečení trati vedly obětavé třebíčské pořadatele k uspořádání posledního, IV. ročníku Horáckého okruhu. Ten se jel 2. října 1960 jako závod Mistrovství Moravy pro jezdce Jihomoravského a Severomoravského kraje. Třebíčský závod byl předznamenán tragickou havárií jezdce Zdeňka Malíčka při předcházejícím závodě na okruhu v Krnově. Tento fakt potvrdil správnost rozhodnutí nepořádat v Třebíči další ročníky silničních závodů motocyklů. Ale pojďme se podívat na průběh posledního závodu. Nejslabší třídu do 125 ccm  na sedm kol vyhrál Jaroslav Tůma, druhý byl Otto Krmíček – oba z Hodonína a trojici nejlepších doplnil brněnský Jiří Zeman. Všichni startovali za výběr Jihomoravského kraje na strojích ČZ. Vítězství pro Severomoravský kraj vybojoval ve třídě do 175 ccm vsetínský jezdec Jaroslav David. Druhý byl Stanislav Klátil z Gottwaldova (dnešní Zlín) a třetí Miroslav Steinhauer z Ostravy, všichni jeli na strojích ČZ. Další prvenství pro sever Moravy vybojoval ve dvěstěpadesátkách Antonín Pražák z Valašského Meziříčí na Jawě. Tento jezdec se stal  v roce 1987 historicky prvním vítězem závodu na novém brněnském Masarykově Automotodromu. O deset let později bohužel zahynul při tréninku na Českou TT na okruhu v Hořicích v Podkrkonoší. Druhé místo vybojoval domácí Bohumír Kratochvíl (ČZ OHC) a třetí dojel František Zezula ze Šelešovic na Jawě (JK). Jen o chlup unikly stupně vítězů při posledním závodu silničních motocyklů v Třebíči, domácímu Bohumíru Kratochvílovi, který obsadil čtvrté místo ve třídě do 350 ccm na stroji Jawa. Posledním motocyklovým jezdcem, který v Třebíči vyhrál, byl Stanislav Klátil na Jawě. Druhý skončil Adolf Gorus z Opavy startující na stroji ČZ OHC, třetí byl opět Zezula.  Klasifikace závěrečného závodu automobilů byla rozdělena do 850 ccm a do 1100 ccm. Pro vítězství ve slabší objemové třídě si dojel  Alois Gbelec z Brna na voze Aero Minor Sport, druhý  skončil na voze Lomicar další brněnský jezdec Jiří Valchař a třetí místo získal  jihlavský Jan Husták na BMW. Třídu do 1100 ccm vyhrál Ing. arch. Vladimír Valenta z Brna na voze Škoda. Byl známým architektem, podílel se později jako konstruktér na zrodu úspěšných závodních vozů Delfín. Byl také autorem grafických návrhů zdařilých plakátů na Velkou cenu Československa. Druhý byl František Toušovský z Hradce Králového na Škodě-Sport a třetí pak Oldřich Svoboda z Brna na Minoru.

          Tímto závodem byla završena historie silničních motocyklových a automobilových závodů v Třebíči.

Vzpomínka na třebíčské závody  mohla vzniknout hlavně díky dnes již bohužel nežijícího motoristického fandy pana Jaroslava Malého z Třebíče, ulice V. Nezvala. Ten archivoval všechny programy ze závodů v Třebíči, ale i okolí a také ze závodů o Velkou cenu Československa. V nich byly uvedeny průjezdy jednotlivých kol a konečné výsledky jednotlivých závodů. Poděkování také patří dalším pamětníkům, kteří nějakým způsobem pomohli ke vzniku této vzpomínky.