Historie rychlostních závodů motocyklů a automobilů v Třebíči – 2. část.

V říjnu letošního roku uplyne padesát osm roků od uspořádání posledního závodu silničních motocyklů a automobilů v Třebíči. Ten se jel jako Mistrovství Moravy  2. října 1960. Tato vzpomínka je věnována všem činovníkům, jezdcům a divákům, kteří se přičinili  o krátkou byť bohatou historii tohoto závodu. Na startu jednotlivých závodů se sešla vždy početné pole jezdců, mezi nimiž nechyběli naši přední jezdci.  Tentokrát se zaměříme na historii z let 1955 až 1957.

ROK 1955

V roce 1955 se motorističtí příznivci nedočkali dalšího  ročníku Třebíčského okruhu. Stávající trať bohužel nesplňovala bezpečností podmínky a pro jezdce startující na stále rychlejších a dokonalejších závodních speciálech byla zvláště při dešti velice nebezpečná. Pořadatelé se snažili vyhledat vhodnější trať a vynechat některé nebezpečné části. Nakonec se fandové motoristických závodů měli možnost shlédnout  novou disciplínu a to prvního ročníku tzv. rychlostního teréního závodu motocyklů, který se jel na trati v Třebíči – Poušově.

ROK 1956

Naposled  se na částečně upravený městský okruh vrátily silniční motocykly při IV. ročníku Třebíčského okruhu, který se uskutečnil 10. června 1956. Start a cíl byl opět umístěn na tehdejším Gottwaldově náměstí, z  toho vedla trať  Jejkovskou bránou a  ulicemi Maršála Malinovského, Hlavovou k Novodvorskému mostu. Zde se nově dostala na ulici Klášterní (dnes Kateřiny z Valdštejna) až na Fučíkovu třídu  a dál pak Nádražní a Janouškovou kolem železniční trati a prudkým sjezdem Sokolskou ulicí se na Náměstí Čs. armády napojila na na původní okruh. Součástí závodu bylo utkání družstev tehdejších krajů – brněnského, českobudějovického, jihlavského a pardubického. Třídě do 175 ccm vévodil strakonický Jiří Plánek, druhý skončil Miloš Eyer z Brna a třetí jihlavský Saša Ložinský. V této době dva přední třebíčtí jezdci byli na základní vojenské službě, ale přesto se v závodě představili. Bohumír Kratochvíl, startoval za DA (Dům armády) Olomouc a  dojel čtvrtý,  František Votoupal reprezentoval RH Cheb. Třída do 250 ccm se stala kořistí  Emanuela Quirence (DA Brno) , druhý dojel Jindřich Minx z Proseče, oba sedlali Jawu 250 a třetí projel cílem Zdeněk Petrák z Českých Budějovic na stroji ČZ.  Také zde startoval Bohumír Kratochvíl a dojel na pěkném sedmém místě na stroji Jawa. V nejsilnější objemové třídě do 350 ccm obsadili prvá tři místa jezdci na motocyklech Jawa. Vítězství si z Třebíče odvezl do Týnce nad Sázavou Oldřich Kába, na druhém a třetím místě dojeli pražáci, Richard Schiffauer a Jaroslav Rašek. V celkovém hodnocení krajských výběrů  bylo nejlepší Brno před Pardubicemi, Jihlavou a Českými Budějovicemi. Závod se po všech stránkách vydařil, jel se za krásného počasí a kulisu mu vytvořilo sedm tisíc diváků.

HLEDÁNÍ NOVÉ TRATI

Stále častější těžké havárie jezdců na  městských, většinou dlážděných tratích,  zranění, ale i smrt, vedla většinu pořadatelů k nalezení nových tratí, vedoucích mimo centra měst. Domácí pořadatelé se dali do hledání a novou trať našli. V úzké spolupráci s orgány města a za vydatné pomoci třebíčských podniků, se podařilo ve velice krátké době vybudovat novou asfaltovou silniční spojku mezi městskou části Týn a silnicí vedoucí na Velké Meziříčí.  Start a cíl byl zachován na Gottwaldově náměstí, trať vedla Jejkovskou bránou, přes Novodvorský most, ulicí B. Šmerala (dnes Cyrilometodějskou) k odbočce na Velké Meziříčí. Následně serpentinami  až k nové odbočce do Týna. Ulicí Táborskou, kolem rybníka Kuchyňky vedla na ulici 9. května a prudkým náročným klesáním této ulice  se dostala přes Podklášterský most a po odbočení do Jihlavské brány do cíle. Trať byla dlouhá 6700 metrů, byla velmi náročná a na jezdce kladla maximální pozornost, postřeh a odvahu.

ROK 1957

Závod dostal nový název, Horácký okruh a jeho první ročník se uskutečnil 7. července 1957. Pohled do listiny přihlášených jezdců  vypsaných objemových tříd, dopředu zaručoval vysokou kvalitu závodu neboť mezi nimi byla  celá řada vynikajích jezdců. Jako první vyjeli ke svému závodu jezdci objemové třídy do 175 ccm. Od prvního kola se na prvním místě usadil teplický Jiří Beneš, startující s motocyklem ČZ a v těsném závěsu byl na druhém místě Karel Bojer ze Strakonic na ČZ-OHC. Toto pořadí vydrželo až do cíle, o třetí místo byl velký boj od samého začátku závodu. Ten sváděli Václav Parus z Prahy, slovenský jezdec František Kročka z Juru u Bratislavy a František Boček z Prahy. Několikrát si pořadí  v průběhu devítikolového závodu vyměnili, aby v cíli  skončili jak jsou uvedeni. Startoval také třebíčský František Votoupal (pozdějí výborný jezdec motokrosu, následně motokár a sportovní kariéru zakončil jako automobilový závodník), který skončil jedenáctý. Z důvodu zranění se závodu nemohl zúčastnit Bohumír Kratochvíl.  Dvěstěpadesátky nejlépe rozjel velkomeziříčský Václav Valtera, který se v průběhu závodu postupně propadal až na čtvrté místo na němž dojel do cíle. Ve třetím kolem Valteru vystřídal na čele  Stanislav Malina ze Strakonic, který si tuto pozici udržel až do konce závodu. Druhý dojel Jiří Beneš a třetí byl Karel Bojer. Všichni startovali na strojích značky ČZ. Suverénem nejsilnější třídy do 350 ccm byl František Helikar, druhý skončil Miroslav  Čada, oba z Prahy,  oba na Jawach. O třetí místo byl velký boj mezi Kročkou (ten musel v závěru závodu pro poruchu motoru odstoupit), plzeňským Josefem Lukšíkem, oba jeli na ČZ a Ladislav Štajnerem z Prahy na Walteru.Z třetího místa se nakonec radoval Lukšík, čtvrtý skončil Štajner a páté místo patřilo Malinovi. Závod se jel za velkého vedra a podle pamětníků ho sledovalo více jak deset tisíc spokojených diváků.

Vzpomínka na třebíčské závody  mohla vzniknout hlavně díky dnes již bohužel nežijícího motoristického fandy pana Jaroslava Malého z Třebíče, ulice V. Nezvala. Ten archivoval všechny programy ze závodů v Třebíči, ale i okolí a také ze závodů o Velkou cenu Československa. V nich byly uvedeny průjezdy jednotlivých kol a konečné výsledky jednotlivých závodů. Poděkování také patří dalším pamětníkům, kteří nějakým způsobem pomohli ke vzniku této vzpomínky.